Asi jsem toho už napsal dost. O bratřích, Karlu a Herminu Škorpilových z Vysokého Mýta a zejména asi z Bulharska. Potkáte je na mnoha rozích Bulharska 🙂 … asi tím posledním místem, o kterém se tu zmíním, je byzantská basilika, pojmenovaná jak jinak – Škorpilovská basilika v Asparuchovo. U vykopávek této basiliky je pochovaný Hermin Škorpil. Jeho o rok starší bratr, Karel, je pochovaný v Plisce. Podrobněji o bratrech s různými odkazy jsem psal zde.

Jak vypadalo místo dříve, cca před 4 lety, můžeme vidět zde…

Geocaching

Na území baziliky se nachází keška. Následující text pochází z jejího popisu (zdroj: Geocaching)

Škorpilův kostel nedaleko Varny je archeologická lokalita, která je součástí dnešního archeologického komplexu Janavara, společně s památníkem Hermana Škorpila a turistickou trasou. Bazilika je jedinečná svou neobvyklou raně křesťanskou architekturou a vzácným charakterem mozaik o rozloze 120 metrů čtverečních. V 60. letech 20. století byla provedena částečná konzervace a restaurace, nikoli však mozaik, protože kvůli nebezpečí jejich zničení byly znovu zasypány zeminou, aniž by byly kompletně fotograficky zdokumentovány. Vedle pozůstatků kostela se nachází hrob Hermana Škorpila, jednoho ze zakladatelů bulharské archeologie.

Bazilika je příkladem byzantské stavební techniky, při níž se střídají řady opracovaných kamenných kvádrů a cihel spojovaných maltou. Jedná se o jednolodní stavbu s vnitřní apsidou, nartexem a atriem s kolonádou. Její rozměry jsou 31 m na délku, 28 m na šířku a tloušťka zdí činí 2,5 m. Spodní části stěn kostela jsou pokryty zbytky mramorové dlažby a nad nimi se nacházejí pozůstatky fresek. Kostel měl také baptisterium, tedy křestní kapli s křížovou nádrží uprostřed, obloženou mramorovými deskami.

Prvními objeviteli raně křesťanského kostela byli bratři Karel a Herman Škorpilovi, kterým v letech 1915 až 1919 pomáhal architekt Alexandr Rašenov. Během jejich vykopávek v takzvané Hadí mohyle byla odkryta zděná cihlová hrobka muže, který zemřel ve velmi pokročilém věku, a před oltářem byl objeven unikátní soubor tří relikviářů vložených jeden do druhého — mramorového, stříbrného a zlatého, zdobených drahými kameny.

V roce 1997 učinili archeologové na tomto místě senzační objev: při analýze dvou dalších odkrytých zdí je popsali jako pozůstatky obytných prostor, což dokládá, že kostel byl součástí klášterního komplexu. Podle archeologů byla nejstarší část komplexu vybudována na počátku 6. století.