Hlavní město Bulharska je jiné než jiná bulharská města. Na první pohled je vidět, že to je capitol země. Ulice jsou velké, stavby vysoké. Ty patří zejména vládním budovám. U sebe na jednom náměstí tu vidíme parlament, budovu prezidenta a budovu ministrů. Blízko je památník Sofie, postavený v roce 2000.

Cesta zpět z pobřeží do Sofie…. vede přes Plovdiv, jedno z nejstarších měst na světě. Jeho historie sahá asi 6000 let zpátky. Dosud je ve městě mnoho památek z různých období, od vykopávek z dob neolitu můžeme dále vidět stavby z byzantské éry, z římského období, z dob osmanské nadvlády

O tom, že bratři Škorpilovi mají po svém jménu pojmenovanou vesnici, jsem četl. A taky pláž… tak jsem se jel podívat. V domnění, že uvidím konec světa. Aleee, je to na pěkném místě a úroveň mne velmi překvapila. Pláž a obec je mezi Varnou a Bjalou. Vlastně je to první

Kdo byl v Bulharsku, asi musel být i na poloostrově Nesebar. Já už nespočtu kolikrát jsem toto místo navštívil, jako malý a velký. A dnes i jako starý, ještě pamatující. Vždy jsem prošel ulice, chrámy. A pokaždé byl poloostrov jiný. I letos. Ovšem letos mi z toho místa dobře není.

Pliska – objevené první hlavní město Staré bulharské říše. Objevu a průzkumu místa věnoval Karel Škorpil, rodákem z Čech, celý život. A je zde také pochován. O tom jsem psal dříve – ZDE. Byl jsem se podívat na místo posledního odpočinku. Z místa mám pocit, že je Bulharsko tomuto člověku

Město Ruse – hraniční a důležité přístavní město na Dunaji. Mostem přes Dunaj je možno přejet do Giurgiu (Rumunsko). To vlastně byl (nebo i je?) jediný most mezi těmito zeměmi. Tudy cestovali všichni Čechoslováci, kteří jeli svými auty stanovat až k Černému moři. Co mne zaujalo? Kromě dobré „vintage“ restaurace

Odjezd z Veliko Tarnovo Je neděle, odjíždím z Veliko Tarnogo. Vykoukl jsem naposled z balkonu (foto). A ještě jsem se zastavil v pevnosti, resp. u ní. Mezi pevností a druhým kopcem (Trapezica) se nachází kostel, dnes muzeum, kde v roce 1908 úspěšně prohlásilo Bulharsko nezávislost. Tak to „muzeum“ na fotce

Sobota …. Cesta autem. Kus po dálnici, kus po silnici. Všichni ale dodržují předpisy, až křečovitě. Předjíždět se moc nedá, s tím výkonem, co mám, ale proč taky. Jedu pomalu, v klidu. Jedna zastávka na kafe. A svačinu z batohu. Už se může letadlem provážet jak bašta, tak i voda.