Jak vypadalo místo dříve, cca před 4 lety, můžeme vidět zde…

Geocaching

Na území baziliky se nachází keška. Následující text pochází z jejího popisu (zdroj: Geocaching)

Škorpilův kostel nedaleko Varny je archeologická lokalita, která je součástí dnešního archeologického komplexu Janavara, společně s památníkem Hermana Škorpila a turistickou trasou. Bazilika je jedinečná svou neobvyklou raně křesťanskou architekturou a vzácným charakterem mozaik o rozloze 120 metrů čtverečních. V 60. letech 20. století byla provedena částečná konzervace a restaurace, nikoli však mozaik, protože kvůli nebezpečí jejich zničení byly znovu zasypány zeminou, aniž by byly kompletně fotograficky zdokumentovány. Vedle pozůstatků kostela se nachází hrob Hermana Škorpila, jednoho ze zakladatelů bulharské archeologie.

Bazilika je příkladem byzantské stavební techniky, při níž se střídají řady opracovaných kamenných kvádrů a cihel spojovaných maltou. Jedná se o jednolodní stavbu s vnitřní apsidou, nartexem a atriem s kolonádou. Její rozměry jsou 31 m na délku, 28 m na šířku a tloušťka zdí činí 2,5 m. Spodní části stěn kostela jsou pokryty zbytky mramorové dlažby a nad nimi se nacházejí pozůstatky fresek. Kostel měl také baptisterium, tedy křestní kapli s křížovou nádrží uprostřed, obloženou mramorovými deskami.

Prvními objeviteli raně křesťanského kostela byli bratři Karel a Herman Škorpilovi, kterým v letech 1915 až 1919 pomáhal architekt Alexandr Rašenov. Během jejich vykopávek v takzvané Hadí mohyle byla odkryta zděná cihlová hrobka muže, který zemřel ve velmi pokročilém věku, a před oltářem byl objeven unikátní soubor tří relikviářů vložených jeden do druhého — mramorového, stříbrného a zlatého, zdobených drahými kameny.

V roce 1997 učinili archeologové na tomto místě senzační objev: při analýze dvou dalších odkrytých zdí je popsali jako pozůstatky obytných prostor, což dokládá, že kostel byl součástí klášterního komplexu. Podle archeologů byla nejstarší část komplexu vybudována na počátku 6. století.

Začnu ale obcí. Na náměstíčku bratří Škorpilů je kostel Svata Petka a hned vedle památník Karlovi a Herminovi Škorpilovi. Kdo byla Sveta Petka se dozvíme zde – ale česky to zvučí Paraskeva Srbská. Kdo dojede až sem, zaparkovat může skutečně blízko.

Pláž je kousek za obcí…. Jsou tam i pozůstatky antické pevnosti se starobulharským valem. Vše pěkně upraveno. U cesty byl i Árón.

Stojí to za návštěvu, pokud pojedete kolem a neumíte zůstat na jednom místě, jako já

Přišla průtrž mračen. Déšť a pak citelné ochlazení a taky fakt, že Varna je snad dopravně nejhorší město v Evropě mne nedovolilo navštívit mnoho míst. Ale materiálu mám více – doplním později: ŠKORPILOVCI ! A také Škorpilova basilika.

Ze samotného města moc nezbylo, stále se odkrývají základy města a mnohé je zřejmě stále schováno pod zemědělskou půdou v okolí. Však ten největší chrám, který se snaží restaurovat, je vzdálen 1,2 km od současně odkrytého města Pliska.

Pliska – informace z Wikipedie

Je neděle, odjíždím z Veliko Tarnogo. Vykoukl jsem naposled z balkonu (foto). A ještě jsem se zastavil v pevnosti, resp. u ní. Mezi pevností a druhým kopcem (Trapezica) se nachází kostel, dnes muzeum, kde v roce 1908 úspěšně prohlásilo Bulharsko nezávislost. Tak to „muzeum“ na fotce nemám, ale ten dřevěný most, který toho byl svědkem a který byl kdysi pojítkem mezi bulharskou a tureckou obcí, ano.

Skalní kostel u Ivanova, UNESCO

Na cestě do Ruse jsem navštívil jednu památku UNESCO, Skalní kostel u Ivanova (viz informace z Wikipedie). Je to památka UNESCO od roku 1979. Po krátké procházce po skalách jsem se ke kostelu dostal. Průvodce, vstupné 5 EUR. Mladý Bulhar mi převyprávěl historii skalního kostela. Zaujalo mne zejména, že stropní freska „Poslední večeře Páně“ je o 150 let starší, než ten známý da Vinciho obraz v Římě.

Bratři Škorpilové

Když průvodce zjistil, že jsem z Česka, začal mi s obdivem vyprávět o 2 českých archeolozích, kteří Bulharsku zasvětili celý svůj život. Bratři Škorpilové, Karel a Hermin. Narození ve Vysokém Mýtě, ale vzhledem k jejich profesi si jako svůj domov zvolili právě Bulharsko. Průvodce o nich vyprávěl s velkým respektem, znal podrobnosti. Já ne.

Karel Škorpil objevil a popsal Plisku, hlavní město první bulharské říše, založil archeologické muzeum, ale i fotbalový klub. Jeho bratr Herman či Hermenegild byl přírodovědec. Oba se považují za zakladetele bulharské archeologie. Více se o nich dočtete třeba z wikipedie zde:

• Karel Škorpil – Wikipedie
• Hermin (Hermenegild) Škorpil – Wikipedie
• vesnička Škorpilovcii – Wikipedie
• Škorpilova bazilika (místo posledního odpočinku H.Škorpila, stránka Wikipedie jen v bulharštině)
• Pliska – 1.hlavní město bulharské říše (Wikipedie)
• Místo odpočinku Karla Škorpila v Plisce – odkaz na mapy.cz
• 3 bratři Škorpilové – české stránky archeologienadosah
• Josef Konstantin Jireček – Wikipedie
• Hermenegild Jireček – Wikipedie

Ano, odkazy uvádím i na jméno „Jireček“. Neboť objev Plisky je připisován také staršímu archeologovi, Konstantinu Jirečkovi. Ale z matriky SOA Zámrsk jsem si všiml, že kmotrou obou bratří Škorpilů byla Anna Jirečková. A bratr Konstantina Jirečka se jmenoval Hermegild Jireček. Náhoda to asi nebude …

A aby toho nebylo málo, i jeden z dalších bratrů Škorpilů se stál za našimi hranicemi (Rakouska nebo Česka) velmi známým. Vladislav Škorpil. Zmínku o něm najdete třeba v ruštině. Nebo v ukrajinštině, protože jeho činnost byla zejména na Krymu. Ale to je zas jiná historie.

O všech třech bratrech je možno se dočíst i na českých stránkách archeologienadosah. Jsou to velmi zajímavé historické souvislosti. A moje cesta se asi bude dál ubírat přes Plisku, kde je pochovaný Karel Škorpil a pak za pár dní i do vesnice Škorpilovci, možná i na Škorpilovu baziliku. Že ano…?