Kdo má jaké představy o konci světa? Co tam vlastně je? Já jsem asi právě byl na konci našeho světa. Tam kde končí EU a začíná zcela jiný pořádek. Kulturní, duchovní, lidský… Už cesta tam připomínala cestu právě na onen konec. Ze široké cesty se stala mnohem užší. Nikde už žádná stavení, nikde život. Jen cesta listnatým lesem. Z úzké silnice najednou se stane silnička – spíše cesta s výmoly. A pak přijde konec. Ten je přeci tam, kde vše končí, dál pak se totiž jet nedá. A takový je právě jihovýchodní bod EU. Tam končí současné Bulharsko i EU. ZDE.

Na cestě k nejjihovýchodnějšímu bodu EU mne překvapila závora. Otevřená. A kolem ní plot s ostnatým drátem. Kdysi vstup do hraničního pásma. Zamrazilo. To pamatuji z Rozvadova, tedy daleko ještě před Rozvadovem. U závory byl ozbrojený pohraničník. Kolem plot s ostnatým drátem. Samozřejmě nikde dálnice, jako je tomu dnes 🙂 Dovnitř se dostal jen ten, kdo v pásmu bydlel nebo pracoval. Nebo západní turista v Mercedesu.

I Bulharsko bylo na kraji socialistického bloku. Jako my. Oni byli na kraji na ten jihovýchod, my zase na západ. Pamatuji na nápis „Tachovsko, pevná hráz socialismu a míru“. Měli něco podobného i Bulhaři? Docela mne překvapilo, že po 36 letech to tu stále je. A plot s ostnatým drátem v docela dobrém stavu. Jen před plotem není už tak dobře vysekaná plocha. Tedy ale trochu se o to starají, jinak by to bylo zarostlé dřevinami. Tedy brání přirozené sukcesi. Očekává se návrat?

Při tomto pohledu mne mrazilo. Za tyto závory jsem se u nás nikdy nedostal. Ale my už je máme pryč.