Cesta zpět z pobřeží do Sofie…. vede přes Plovdiv, jedno z nejstarších měst na světě. Jeho historie sahá asi 6000 let zpátky. Dosud je ve městě mnoho památek z různých období, od vykopávek z dob neolitu můžeme dále vidět stavby z byzantské éry, z římského období, z dob osmanské nadvlády

Kdo byl v Bulharsku, asi musel být i na poloostrově Nesebar. Já už nespočtu kolikrát jsem toto místo navštívil, jako malý a velký. A dnes i jako starý, ještě pamatující. Vždy jsem prošel ulice, chrámy. A pokaždé byl poloostrov jiný. I letos. Ovšem letos mi z toho místa dobře není.

Město Varna, už vím proč Varna. Největší antické termály na Balkáně. Tam se jistě vařilo. Za starého Říma. Teď jsou tyhle rozvaliny skutečně ve špatném stavu. Vůbec antických památek je tu velmi mnoho. A možná i proto si neumí zasloužit větší pozornosti. Tak zde uvedu aspoň pár fotek těch největších

Město Ruse – hraniční a důležité přístavní město na Dunaji. Mostem přes Dunaj je možno přejet do Giurgiu (Rumunsko). To vlastně byl (nebo i je?) jediný most mezi těmito zeměmi. Tudy cestovali všichni Čechoslováci, kteří jeli svými auty stanovat až k Černému moři. Co mne zaujalo? Kromě dobré „vintage“ restaurace

Odjezd z Veliko Tarnovo Je neděle, odjíždím z Veliko Tarnogo. Vykoukl jsem naposled z balkonu (foto). A ještě jsem se zastavil v pevnosti, resp. u ní. Mezi pevností a druhým kopcem (Trapezica) se nachází kostel, dnes muzeum, kde v roce 1908 úspěšně prohlásilo Bulharsko nezávislost. Tak to „muzeum“ na fotce

Sobota …. Cesta autem. Kus po dálnici, kus po silnici. Všichni ale dodržují předpisy, až křečovitě. Předjíždět se moc nedá, s tím výkonem, co mám, ale proč taky. Jedu pomalu, v klidu. Jedna zastávka na kafe. A svačinu z batohu. Už se může letadlem provážet jak bašta, tak i voda.